Algoritmická gramotnost

Nedávno jsem objevil další pojmenovanou gramotnost. Zavádění dalších a dalších nových termínů mně ale přijde dost nepodstatné. Spíše bychom se měli ve školství věnovat naplňování obsahu již existujících. Pojem “počítačová gramotnost“ je pro mě zcela výstižný a může v sobě zahrnout jak dnes velmi populární termín „informatická gramotnost“ (nebo snad "informační gramotnost" nebo snad "digitální gramotnost" nebo snad "informatické myšlení" nebo snad "informační myšlení" nebo snad...) tak i termín „algoritmická gramotnost“. Souhlasím ale, že termín počítačová gramotnost vznikl již před lety a zpočátku se jednalo spíše o ovládání počítače jako takového.

Se vzrůstajícím počtem dostupných informací, vzrůstá přirozeně také potřeba uživatelů se v této informační džungli orientovat. Jsem tedy ochoten přijmout nový termín, který vymezí způsob a nutnost takové orientace. Termín Informatická gramotnost, která se zabývá řešením a metodikou postupu od přesného vymezení toho, co chci vyřešit až po samotné vyřešení, se mně zdá jako dostatečný. Informatická gramotnost v sobě ukrývá určení problému, vyhledání informací, zpracování informací, sumarizaci informací, ověření informací a i samotné řešení, které z těchto postupů plyne. 

Pokud by tedy uživatel (v našem případě žák, student) nebyl informaticky gramotný, nemohl by řešit současné, nově vzniklé, nikým neřešené problémy. Informatické myšlení lze bez problémů aplikovat také napříč všemi předměty. Vidím tedy algoritmické myšlení jako další podmnožinu informatického myšlení. V případě, že bychom hovořili jen o programování samotném, je tento termín asi na místě. Při přípravě na tento článek a studiu materiálů, jsem narazil na několik „ukázkových“ příkladů, které poukazují na nedostatečnou gramotnost i u samotných programátorů. Jak by měl nový program vypadat je hezky vystiženo v následujících citátech. 

Vždy pište kód tak, jako by ten chlapík, co ho po vás bude udržovat, měl být násilnický psychopat, který bude vědět, kde bydlíte. Autor neznámý 

Jak mám vědět, jestli to bude fungovat? Od toho jsou betatesteři, já to jen píšu! Autor neznámý 

Existují ale situace, kdy je algoritmizace v popředí před informatickým myšlením. Například Hejného matematika, tělesná výchova. Zde je logické myšlení vždy v popředí. Bez rozvíjení logického myšlení žáci nevyřeší nejen zadávané úkoly, ale ani běžné životní situace.

Jako příklad bych uvedl například textové editory. Jsem naprosto přesvědčený, že podrobná výuka aplikace Word je zcela zbytečná a nesprávná. Naopak jako podstatnou vidím výuku a znalosti např. typografie. Každá verze je jiná, rozložení aplikace je jiné. Proč tedy učit žáky jednu jedinou, byť asi zřejmě nejpoužívanější aplikaci k úpravě textu? Co se stane, když žák odejde na střední školu, kde bude používat Libre Office? Nastoupí do zaměstnání, kde bude používat Google Dokumenty? Na tomto příkladu je jasně patrné, že žák musí ovládat obecné postupy, musí být gramotný.

Na závěr také příklad z běžného života. Mobilní telefon, každý je stejný, ale přesto jiný. Parkovací automat, typická ukázka algoritmu.

Algoritmické myšlení je v moderní společnosti nutností k přežití, ale necítím potřebu zavádět jej jako nový, oddělený termín. 

P.S. Případným čtenářům se omlouvám za vcelku zmatený a zbytečný článek :), ale potřeboval jsem si ulevit… A manželku to nezajímá :)