Možnosti aplikace a problematika akceptace e-learningu ve škole se zaměřením na základní školu

Univerzita Karlova v Praze

Pedagogická fakulta

Edukační technologie

Možnosti aplikace a problematika akceptace e-learningu ve škole

se zaměřením na základní školu

2014 Miloslav Khas

Obsah

E-learning a jeho akceptace na základní škole
Definice
Vysvětlení pojmu a vývoj
Charakteristika a historie
Aplikace e-learningu na základní škole
Teoretická část
Z pohledu žáků
Z pohledu učitele
LMS využívaný na základních školách
Moodle
Webinář
Khanova škola
MOOC kurzy
Závěr

E-learning a jeho akceptace na základní škole

Definice

Hovoří-li se o e-learningu, jedná se vždy o oblast distančního vzdělávání. A o distančním vzdělávání a jeho akceptaci na základní škole pojednává celá tato práce. Co tento pojem tedy znamená? Distanční vzdělávání je multimediální forma řízeného samostatného studia, které je koordinováno vzdělávací institucí a v němž jsou vyučující resp. konzultanti (tutoři) v průběhu vzdělávání trvale nebo převážně fyzicky odděleni od vzdělávaných. Multimediálnost zde znamená využití všech dostupných a účelných didaktických prvků a technických prostředků, kterými lze prezentovat učivo, komunikovat se studujícími, provádět průběžné hodnocení studijních pokroků a případně také hodnotit závěrečné výsledky studia. Aktuální a efektivní technologickou pomůckou distančního studia je e-learning (Národní centrum distančního vzdělávání). Evropská komise definuje distanční vzdělávání v Memorandu o otevřeném distančním vzdělávání v Evropském společenství (1991) takto: „ Distanční vzdělávání (studium) je definováno jako jakákoliv forma studia, kde student není pod stálým či bezprostředním dohledem učitelů, nicméně využívá plán, vedení a konzultace vzdělávací instituce či jiné podpůrné organizace. Distanční vzdělávání charakterizuje samostudium, a proto je silně závislé na didakticky kvalitním návrhu materiálů, které musí nahradit interaktivitu mezi studentem a vyučujícím, běžnou v prezenční výuce. Samostudium je vždy doplněno podporou tutora a dalším podpůrným servisem, který je v ideálním případě poskytován regionálním studijním centrem a využívá ve stále větší míře moderní komunikační média. “
Z výše uvedených definic vyplývá, že v takovéto formě výuky zcela chybí fyzická přítomnost vyučujícího a také přímá interaktivita mezi žákem a učitelem, nazývaného také někdy jako tutor [1] . Jestliže je již z principu e‑learningu vyloučena přímá interaktivita mezi učitelem a žákem, lze jej tedy vůbec s úspěchem aplikovat na základní škole? Jak bude akceptován žáky, učiteli a také rodiči?

Vysvětlení pojmu a vývoj

E-learning se týká procesu učení, jehož cílem není naučit pracovat s ICT, ale prostřednictvím ICT podporovat proces lidského učení, vytvářet pro učení dobré podmínky, přispívat k porozumění a osvojení učiva a pomoci při řešení problémů, případně učení organizovat, řídit, kontrolovat. V ohnisku e-learningových aktivit je jak podpora individuálního učení, tak podpora učebních aktivit skupin žáků.
Zpočátku se e-learningem chápaly všechny formy elektronicky podporovaného učení a vyučování bez ohledu na to, zda informační a komunikační systémy, které se v něm využívaly, byly či nebyly propojené do sítí. O e-learningu se hovořilo i v případě, že žák při učení používal počítač izolovaný nepřipojený do (lokální/vzdálené) počítačové sítě; žák v takovém případě pracoval sám například s výukovými programy, s aplikacemi typu „drill-and-practice“, s databázovými zdroji na CD-ROM nebo hotovými interaktivními multimediálními ukázkami.
V současné době je už koncept e-learning nemyslitelný bez počítačových sítí. Rozumí se jím „ v podstatě přenos (transfer) znalostí a dovedností uskutečněný pomocí počítačů připojených do digitálních sítí. Do e-learningových procesů zařazujeme webem podporované učení, počítačem podporované učení, virtuální edukační aktivity a digitální spolupráci. Vzdělávací obsah je zprostředkováván pomocí Internetu, intranetu/extranetu, audio nebo video nahrávek, satelitní TV, a CD ROM. Může se jednat o učení řízené učitelem/tutorem/instruktorem nebo o učení, které si člověk řídí sám “ E-learning. WIKIPEDIA. http://en.wikipedia.org/wiki/E-Learning (accessed Feb 05, 2014). Někteří autoři používají pojem e-learning jako synonymum pro počítačem podporované učení (CBT - Computer-Based Training) a Internetem či webem podporovanou výuku IBT - Internet-Based Training, WBT - Web-Based Training) (Miroslava Černochová, Petra Vaňková, 2012).

Charakteristika a historie

Pro představu o e-learningu je důležité říci několik základních informací. Jedná se o produkt pro organizaci a sledování progresu a vývoje žáků. Obsahuje také nástroje pro podporu kolaborativního učení. Jedna ze specifických aplikací je například LMS (Learning Managament System). Je velmi propracovaný a mimo jiné v něm lze sestavovat kurzy, plánovat a řídit průběh studia, prezentovat multimediálně obsah jednotlivých témat a studijních materiálů, zadávat úkoly a přijímat jejich řešení, zveřejňovat výsledky hodnocení, komunikovat mezi učiteli a žáky, mezi studenty navzájem, podporovat přístup do diskusních fór, monitorovat činnost studentů, evidovat studenty a jejich studijní výsledky, archivovat kurzy atd.
Forem e-learningového vzdělávání je několik, avšak za důležité se považují následující:
1. Asynchronní forma - účastníci nejsou připojeni ve stejném čase k síti, ale sami si volí v daném rozsahu vlastní tempo a postup studia
2. Synchronní forma - v reálném čase učitelem vedená výuka, kdy všichni účastníci komunikují přímo mezi sebou. Využívají při tom prostředky pro videokonference (např. ooVoo, Skype), chat a sdílení aplikací, společně označované jako virtual classroom [2] (např. IBM Lotus Virtual Classroom, HP Virtual Classroom, MS Office Live Meeting, Wizziq)
Z historického hlediska lze za jednu z prvních aplikací e-learningu považovat PLATO (Programmed Logic forAutomated Teaching Operations). Vznikl na počátku roku 1960 jako distribuce počítačového systému vzdělávání na univerzitě v Illinois a byl prvním počítačem, který se využíval na podporu distančního vzdělávání. Do konce roku 1970 se PLATO skládal z několika tisíc terminálů po celém světě. PLATO fungoval po čtyři desetiletí a jeho seznam inovací a klíčových vlivů je značný, včetně on-line sítí, plochých plazmových displejů a interaktivní dotykové obrazovky, stejně jako mnoho softwarových inovací. PLATO byl předchůdce dnešního on-line světa, s prosperující on-line komunitou, která předcházela např. dnešním sociálním sítím. PLATO. Illinois Distributed Museum. http://distributedmuseum.blogspot.cz/2013/01/plato.html (accessed Feb 05, 2014).

Od té doby prošel e-learning obrovským vývojem a vzniklo pochopitelně i mnoho aplikací na jeho podporu. Dříve to byla například aplikace Lotus Learning Space, Microsoft Class Server a WebCT. Nyní se můžeme setkat s aplikacemi, jako jsou např.:

• BlackBoard (www.blackboard.com) VLE, LMS
• EDMODO (www.edmodo.com) VLE
• Locomotive Open Source (locomotivecms.com) CMS
• Moodle - Open source (moodle.org) (www.moodle.cz) VLE, LMS

E-learning jako forma vzdělávání, se začal objevovat nejprve v komerční sféře a až později se začal tento typ vzdělávání uplatňovat i ve školství. Ukázalo se ale, že e-learning není zcela efektivní, a že mezi žáky, kteří se vzdělávali klasickou formou a distanční formou jsou velké rozdíly. Problémem bylo jeho špatné uchopení. E-learning se začal využívat i pro lidi, kteří o něj neměli zájem, nebyli k absolvování kurzu správně motivováni, a tudíž také většinou nic nedělali. Byla sice snaha je donutit, ale způsob, kdy jim bude distribuováno vzdělávání, o které nemají zájem, se ukázala jako velmi marná. Motivace a její udržení v průběhu kurzu je i dnes kritickou otázkou e‑learningu.
Řeší se téma jako:

• odpadnutí – opuštění skupiny
• nekompletnost – žákovi chybí některé prvky z klasické výuky
• znuděnost – důsledek nedostatečné stimulace
• nedostatek podpory – pocit nedostatečné podpory ze strany vyučujících
• potřeba podpory – objektivní potřeba podpory ze strany vyučujících
• nedostatek empirické zkušenosti – ve virtuálním prostředí chybí smyslová zkušenost

I přesto je dnes e-learning běžnou součástí vzdělávání na mnoha středních a vysokých školách. Pochopitelně dále si své místo drží i v komerční sféře.
Aby e-learning fungoval a přinesl očekávané výsledky, musí být pomocí něho distribuovány vzdělávací materiály především pro takové studenty, kteří o tento typ vzdělání jeví skutečný zájem. To samé ale nakonec platí i pro klasickou, kontaktní výuku.

Aplikace e-learningu na základní škole

Teoretická část

Pro teoretické zamyšlení nad akceptací e-learningu na základní škole a přiblížení problému lze vycházet např. z „Teorie transakční vzdálenosti“, se kterou přišel na počátku 70. let Michael Moor [3] . Podle Moora jsou transakce „na sobě závislé aktivity učitelů a žáků při výuce realizované za fyzického oddělení zúčastněných“. Transakční vzdálenost pak definuje jako „ psychologický a komunikační prostor mezi učitelem a žákem, který musí být překonáván a je zdrojem potenciálních nedorozumění“. Čím menší transakční vzdálenost je, tím lepších výsledků distanční výuka dosahuje. Naopak čím je větší (např. při nasazení čistě textově orientovaných asynchronních výukových aktivit u osobně se neznajících účastníků), tím více stoupá riziko pocitu izolace, ztráty motivace a v nejhorším případě i ukončení distančního studia.
Transakční vzdálenost posuzuje Moore podle tří hlavních parametrů:
1. dialog – interakce mezi studujícím a vyučujícím (synchronní, asynchronní, jednosměrný, obousměrný, zpětná vazba)
2. struktura – prostředí (forma, program, nástroje), v němž se výuka odehrává
3. autonomie – míra nezávislosti studujícího (individualizace výukového procesu) závislá na vlastní zodpovědnosti a osobních prioritách.
Transakční vzdálenost (Transactional Distance - TD) je individuálně a časově značně proměnlivá. Bylo by velmi dobré její stav u každého žáka znát a přizpůsobovat mu výuku. Přesně měřit ji ale nelze. Většinou je nutné spokojit se pouze s jejím odhadem. Některé závislosti jsou vysloveně zřejmé, jiné naopak velmi složité. Moorova teorie transakční vzdálenosti. Metodický portál RVP - Spomomocník. http://spomocnik.rvp.cz/clanek/17825/MOOROVA-TEORIE-TRANSAKCNI-VZDALENOSTI.html (accessed Feb 05, 2014). Lze se ale obecně domnívat, že čím mladší a nevyzrálejší budou samotní studenti, tím větší bude transakční vzdálenost. A to je onen zásadní problém akceptace klasického e-learningu na základní škole.
Dnes se na školách všech typů setkáváme nejčastěji s kombinovanou formou e-learningu, tzv. Blended learningem. Blended learning [4] se snaží do jisté míry některé nevýhody e‑learningu při plnění vzdělávacích cílů řešit propojováním s prvky běžné kontaktní výuky. Například se jedná o kombinaci e‑learningového kurzu s úvodním či závěrečným seminářem (tutoriálem) nebo workshopem. Tento přístup je vhodný především tam, kde cílová skupina není zvyklá používat moderní komunikační nástroje, jako je chat, diskusní fórum, webináře a podobně.

Z pohledu žáků

E-learning a jeho aplikace má i na základní škole jistě své místo. Otázkou je, v jaké formě a v jakém rozsahu. E‑learning v tradiční formě, tj. bez jakéhokoli přímého kontaktu mezi žákem a vyučujícím (tutorem), může být velmi dobře využit ve výuce žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, např. pro tělesně postižené nebo pro žáky s SPU, kteří mají vypracován IVP. Synchronní nebo asynchronní interakce mezi účastníky on-line vzdělávání jsou zde možné bez jakýchkoli bariér místa a času.
Lidské učení se vždy týká nějakého obsahu, problému, tématu, učiva. Jedním ze zdrojů pro učení člověka mohou být studijní materiály, učební zdroje. V případě e-learningu se ke studiu velice často používají materiály v digitálním formátu. Ať už je obsah studijních materiálů tematicky zaměřen jakkoliv, měly by být studijní materiály navrženy tak, aby žáka zaujaly, neodradily ho od učení a pomohly mu ve studiu k pochopení a osvojení učiva. V e‑learningových projektech mohou být používány vedle digitálních materiálů také materiály tištěné. V takových kurzech žáci pracují s učebnicemi či jinými knižními zdroji a prostřednictvím technologií pak například odevzdávají úkoly, dělají zkoušky, diskutují, ověřují si nabyté znalosti v on-line kvízech, zapojují se do e-learningových aktivit. Pochopitelně, že se ve vzdělávání stále více a více prosazují digitální zdroje včetně interaktivních e-učebnic (Marie Černochová, 2012).
Pro žáky na základních školách se v současné době běžně zakládají kurzy, ale pouze jako elektronická podpora vzdělávání. Například je vytvořen kurz dle jednotlivých předmětů, jsou v něm umístěny materiály ke stažení, zadání práce, nejrůznější odkazy, testy, odevzdávání úkolů, přihlašování se k učitelům na projekty atd. V tomto případě se tedy nejedná o aplikování e‑learningového kurzu, ale pouze o publikování učebních objektů nebo v určitých případech o tzv. „blendovaný learning“, tudíž online kurz s podporou vyučujícího. Konkrétní možnosti využití vybraného LMS na základní škole se věnuje jedna z následujících kapitol.
Pro rodiče má takováto podpora velký význam např. ve smyslu přehledu o probíraném učivu, prospěchu a progresu žáků.

Z pohledu učitele

Není možné opomenout, že ve škole nejsou pouze samotní žáci. E‑learning tak lze velmi snadno využít i pro pedagogické pracovníky. Na základních školách se dnes využívá prostředků e-learningu nejen k dalšímu vzdělávání pedagogů, ale také pro distribuci provozních dokumentů jako jsou např. vyhlášky, směrnice, zápisy z porad atd. Na větších školách se hojně využívá i modulů jako je např. diskuze nad tématy týkajících se provozu školy.
LMS našel využití i ve směru „učitel -> učitel“. V LMS je možné publikovat popis a metodiku práce s nejrůznějšími aplikacemi a nástroji, vést diskuze nad četnými tématy, distribuovat nabídky a plány akcí školy apod.
Pro pedagogické pracovníky je také připraveno nepřeberné množství e-learningových kurzů typu ECDL a dalších podobných kurzů pro další vzdělávání pedagogů. Tyto kurzy jsou již představitelem klasických, bezkontaktních online kurzů.

LMS využívaný na základních školách

Moodle

Moodle je softwarový balík určený pro podporu prezenční i distanční výuky pro­střednictvím online kurzů dostupných na WWW. Je vyvíjen jako nástroj umožňující realizovat výukové metody navržené v souladu s principy konstruktivisticky oriento­vané výuky [5] . Moodle umožňuje či podporuje snadnou publikaci studijních materiálů, zakládání diskusních fór, sběr a hodnocení elektronicky odevzdávaných úkolů, tvorbu on-line testů a řadu dalších činností, sloužících pro podporu výuky. Moodle je volně šiřitelný software s otevřeným kódem. Běží na Unix, Linux, Windows, Mac OS X, Netware a na jakémkoliv dalším systému, který podporuje PHP. Data jsou ukládána v databázi MySQL, PostgreSQL, MS SQL nebo Oracle. (moodle.org, 2011) Tento produkt je jako jeden z mála podobných LMS zcela zdarma a je nabízen pod licencí tzv. Obecné veřejné licence GNU [6] . I proto je na základních školách hojně využíván, ale zejména jako podpora klasické prezenční výuky. Žáci mají v MOODLE uložené studijní materiály, multimediální prezentace, dosažené studijní výsledky atd. V MOODLE lze také velmi snadno vytvářet testy pro žáky, kteří ihned po odevzdání dostanou zpětnou vazbu o jeho zvládnutí. Zpětná vazba je ovšem velmi důležitá nejen pro žáky základního vzdělávání. Je to výborný pomocník i pro učitele. Za zmínku jistě stojí např. kompletní klasifikace, celkový přehled o žácích, velmi propracované sestavy s výsledky žáků a také již zmiňovaná zpětná vazba. A také rodiče jistě přivítají komplexní portfolio prací a testů svých dětí, včetně umístění v rámci třídy. Na druhou stranu lze ze zhlédnutí logu o návštěvnosti snadno zjistit, že žáků a rodičů, kteří MOODLE skutečně využívají v jeho plném rozsahu je naprosté minimum. Jako aplikaci pro podporu výuky na ZŠ lze přesto MOODLE jednoznačně doporučit.

Webinář

Webinář [7] je dnes žáky velmi oblíbenou aktivitou. Ať už ve verzi offline, ale především ve verzi on‑line. Nástrojů pro webináře je dnes dostatek, za zmínku stojí součást LMS MOODLE s názvem Wiziq Live Class [8] . Tento modul je zdarma a má velice intuitivní a příjemné ovládání, nepůsobí větší problémy při ovládání a žáci se tak mohou plně věnovat probírané látce. Po skončení virtuální hodiny je možné celý webinář uložit jako offline verzi a umístit v komprimované formě např. na web školy, či právě do již zmiňovaného MOODLE. Tato aktivita je u žáků oblíbená i z toho důvodu, že do jisté míry supluje jejich současnou závislost na sociálních sítích a tím je jim tato forma výuky blízká. Takový typ výuky pak nevnímají jako klasické vyučování a jsou tím dostatečně motivováni. Důkazem tohoto tvrzení může být velmi vysoká účast na virtuálních hodinách a velmi kladné ohlasy rodičů. Oproti tomu offline verze webinářů se u žáků shledávají s nepatrným zájmem a sledovaností.

Khanova škola

Khan Academy založil občan Spojených Států bengálského původu - Salman Khan, absolvent tří technických oborů MIT a MBA studia na Harvardu. Jeho snem bylo „poskytnout kvalitní vzdělání zdarma, komukoli a kdekoli“ a tento sen se mu v současnosti skutečně plní. Jeho webová stránka, obsahující více než 3 900 výukových videí a téměř 400 cvičení v disciplínách jako jsou matematika, fyzika, chemie, informatika, historie, biologie, lékařství, ekonomie, astronomie aj., přitahuje měsíčně více než 5,5 milionu uživatelů z celého světa. A to je teprve začátek…
Úspěch technicky nenáročných, krátkých a dobře promyšlených videí otevírá dveře „nové“ výukové metodě tvz. převrácené třídy (flipped teaching). Princip převrácení spočívá v tom, že studenti do školy přicházejí dělat to, co dříve dělaly doma (řešit příklady/projekty, diskutovat) a místo poslouchání výkladu učitele si základní principy problematiky osvojují za pomoci videí doma, v klidu, svým tempem, do hloubky svého zájmu. Nejspíše právě tento svobodný přístup k získávání informací je jeden z důvodů proč si mnoho dětí využívajících Khan Academy vytvoří skutečný zájem o problematiku.
Salman Khan věří, že jeho projekt ukazuje cestu, jak překonat tradiční model školní výuky ve třídě použitím softwaru, který dokáže tvořit testy a vyhodnotit odpovědi a upozornit na mezery některých studentů, tam je vyhodnotit, také povzbudit dobré studenty, aby pomohli spolužákům, kteří látce neporozuměli.
Po vzoru Khan academy vznikla v Čechách Khanova škola, která vychází z myšlenky, že zde chybí alternativní metody vzdělávání, které by dovedly nadchnout děti pro vědění. Cílem je vytvořit komunitu dobrovolníků, která se bude podílet na překládání současných i nově vznikajících videí zahraniční Khan Academy a zároveň i natáčet nová videa zabývající se specificky českými tématy. Khanova škola je tvořena systémem krátkých videí, díky nimž se mohou uživatelé učit vlastním tempem. Do další lekce se dostanete jen tehdy, pokud porozumíte předchozímu výkladu. Můžete se tu procvičit v předmětech jako např. matematika, fyzika, informatika, ekonomie a další. Naučíte se sčítat a odčítat, dozvíte se, co je to krevní tlak či Velká francouzská revoluce. Videa mohou využívat i učitelé k zadávání domácích úkolů či procvičování látky. Khanova škola se považuje za užitečný doplněk tradiční školní výuky. V současné době je přeloženo do češtiny okolo 15 % zahraničních videíHistorie a současnost Khan Academy. KHANOVA škola. https://khanovaskola.cz/blog/historie-a-soucasnost-khan-academy (accessed Feb 05, 2014).

MOOC kurzy

Pojem Massive Open Online Course vznikl v roce 2008, a to v souvislosti se zaváděním online spolupráce do praxe v oblasti zvyšování kvalifikace učitelů. Po nesmělých začátcích pod vedením duchovních otců konektivismu [9] Siemense, Downese a Cormiera, do jejichž kurzů se zapojovaly tisíce účastníků, začaly být pro každého volně dostupné kurzy, označené jako MOOC, nabízeny i v dalších oblastech vzdělávání. Poté, co se na podzim 2011 dvěma profesorům ze Stanfordu podařilo zapojit do on-line kurzu umělé inteligence přes 160 000 účastníků (Jak jeden kurz změnil život profesora Thruna), asi dnes nenajdete na světě žádnou prestižní vysokou školu, která by nějaký MOOC kurz zdarma studentům nenabízela. Tento vývoj má potenciál zcela změnit princip fungování školství (Disrupce vzdělávacího systému podle Siemense a Karnjanaprakorna). Proto je důležité ho sledovat. Velký MOOC boom pokračuje. (Metodický portál RVP - Spomomocník. http://spomocnik.rvp.cz/clanek/16415/ (accessed Feb 05, 2014).
I tyto kurzy mají jistě své místo v on-line vzdělávání, ale masivní rozšíření na naše základní školy je zatím v nedohlednu. Jednak z důvodu jazykových bariér, dále z důvodu nabízených témat, která většinou nereflektují potřeby základních škol, ale také kvůli nevelkému zájmu samotných učitelů.

Závěr

Z jednotlivých analýz vyplývá, že e-learning, v jeho nejpragmatičtějším smyslu a významu, zatím nemá na základní škole uplatnění. Bez podpory vyučujícího se ukazuje jako velmi neefektivní a výsledky žáků jsou většinou velmi podprůměrné. Lze jej v plné míře využít pouze jako sekundární podporu při výuce - úložiště multimediálních prezentací a dalších vzdělávacích objektů, testů, portfolia žáků (cvičení, samostatné práce, domácí úkoly) nebo hodnocení.
V jeho plném významu jej lze ale bez problémů použít jako kurz pro učitele (např. zmiňované kurzy ECDL, MOOC).
Jako velmi perspektivní se jeví možnost webinářů, které se u žáků shledávají s velkým zájmem, ale podmínka je nižší frekvence takových setkání a velmi důkladně připravený obsah.
Ideální je tedy využití všech možností, které v sobě dnešní moderní technologie skrývají, ale při jejich uvádění do praxe mít vždy na paměti cílovou skupinu.

---

[1] Tutor (lat. opatrovník, poručník) znamená osobu, která se stará o určitou skupinu žáků nebo studentů, konzultuje a procvičuje s nimi probíranou látku a podobně. Funkci tutora na vysokých školách zastávají obvykle starší studenti nebo mladší učitelé.(wikiedia.cz)

[2] Výuka probíhá v on-line prostředí, pomocí informačních technologií.

[3] Michael Grahame Moore , který stál u zrodu teoretických úvah o využití technologií v distančním vzdělávání.

[4] Termínu blended learning se také často užívá k popisu výuky/vyučovacího procesu, který kombinuje množství aktivit včetně výuky tváří v tvář v rámci jednotlivých tříd (face-to-face classrooms), tzv. živý e-learning (live e-learning) a individuální vzdělávání vlastní rychlostí (self-paced learning). Blended learning je také často charakterizován jako distanční vzdělávání podporované e-learningem, terminologická hranice není u tohoto termínu zřetelně ohraničena. ( http://www.net‑university.cz/clanky/20-modely-tzv-blended-learningu-uvod-do-problematiky- )

[5] Konstruktivisticky orientovaná výuka je předpokladem k plnění stanovených cílů Rámcových vzdělávacích programů, které do několika let plně nahradí dosud platné osnovy na základních a středních školách v České republice. Příspěvek je věnován problematice využití počítače v konstruktivisticky orientované výuce praktických činností na druhém stupni základní školy.

[6] Smyslem Obecné veřejné licence GNU je zaručit svobodu sdílení a úprav svobodného softwaru – pro zajištění svobodného přístupu k tomuto softwaru pro všechny jeho uživatele. (http://www.gnugpl.cz/v2/)

[7] Webinář je živá forma online komunikace, která probíhá prostřednictvím Internetu pouze přes webový prohlížeč. Pojem „webinář“ pochází ze spojení slov webový seminář a poprvé se začal používat začátkem 21. Století společně s rozšířením technologií pro videokonference.

[8] WiZiQ je online vzdělávací platforma, která podporuje spolupráci mezi jednotlivými subjekty edukačního procesu. Virtuální třídy prolamují izolovanost školní třídy a jejich zvládnutí přináší vyučujícím posun v odbornosti a uspokojení z méně tradičního formátu výuky.

[9] Konektivismus vychází z konstruktivismu a s jeho představou se plně ztotožňuje. Snaží se však, stejně jako všechny teorie předchozí, rozšířit oblast platnosti i do současných podmínek existence technologiemi podporovaných sociálních sítí (jiným názvem Web 2.0). Překonává individuální přístup vlastní všem dosavadním teoriím a dovoluje pohlížet na vzdělávání jako na vlastnost sítě přesahující rámec jednotlivce.

Použité zdroje:

Černochová, M.; Vaňková, P. KD8 E-learning ve školní praxi; Praha

Elektronické zdroje:

E-learning. WIKIPEDIA. http://en.wikipedia.org/wiki/E-Learning (accessed Feb 05, 2014).
KHANOVA škola. https://khanovaskola.cz/blog/historie-a-soucasnost-khan-academy (accessed Feb 05, 2014).
Metodický portál RVP - Spomomocník. http://spomocnik.rvp.cz/clanek/17825/MOOROVA-TEORIE-TRANSAKCNI-VZDALENOSTI.html (accessed Feb 05, 2014).
PLATO. Illinois Distributed Museum. http://distributedmuseum.blogspot.cz/2013/01/plato.html (accessed Feb 05, 2014).
Metodický portál RVP - Spomomocník. http://spomocnik.rvp.cz/clanek/17825/MOOROVA-TEORIE-TRANSAKCNI-VZDALENOSTI.html (accessed Feb 05, 2014).
Metodický portál RVP - Spomomocník. http://spomocnik.rvp.cz/clanek/16415/ (accessed Feb 05, 2014).

Další zajímavé odkazy

BlackBoard (www.blackboard.com) VLE, LMS

EDMODO (www.edmodo.com) VLE
Locomotive Open Source (locomotivecms.com) CMS
Moodle - Open source (moodle.org) (www.moodle.cz) VLE, LMS
RVP – Metodický portál RVP – Spomocník (www.spomocnik.rvp.cz)