Nedávno jsem dostal několik otázek, které mě přinutily trochu se zamyslet...
1/ Založil jste učitelský blog zaměřený na podporu využívání moderních technologií, co konkrétně učitelům radíte?
Já jim určitě neradím. Sdílím pouze své vlastní zkušenosti z výuky. To, co se povedlo, ale i to, co se nepovedlo. Pokud to bude pro někoho inspirativní, je to jen dobře a bonus navíc. Jestli ale mohu přece jen něco poradit, tak to, aby se učitelé nebáli zkoušet nové věci. A to i přesto, že ne vždy se vše podaří. Domnívám se, že jen tak se může naše školství a vzdělávání obecně někam doopravdy pohnout.
2/ Myslíte, že učitelům obecně chybí podpora k zavedení moderních technologií do výuky a vůbec života škol?
Ještě před pár lety bych určitě odpověděl, že ano. Dnes už je naštěstí situace jiná a záleží víceméně na samotném učiteli, do jaké míry se chce, nebo nechce, sebevzdělávat. Možností je v současné době velmi mnoho, ale stojí to samozřejmě nemalé úsilí, čas a energii. V samotné škole je pak nezbytná také podpora jejího vedení. Pokud je ve škole vedení, které moderní technologie považuje za zbytečné a razí názor, že „my jsme je taky neměli a jak jsme vyrostli“, nebude určitě jednoduché moderní technologie do jejího života integrovat. Existuje řada inspirativních učitelů a nejrůznějších učitelských komunit, sociální sítě jsou dnes také plné inspirace. Stačí jen pasivně nečekat, nehledat důvody proč to nejde, ale snažit se aktivně zdroje dohledat.
3/ Ve vaší škole pořádáte pro učitele edukační konference, letos byla už podruhé, je o ně zájem, zúčastňují se i učitelé z jiných škol? Jaká témata řešíte?
Tato akce vznikla původně jako setkání naší učitelské komunity GEG Učte s námi. A protože nám podobné setkání přišlo smysluplné, rozhodli jsme se druhý ročník otevřít pro širší pedagogickou, ale i nepedagogickou, veřejnost. Vážně nás moc potěšilo a musím říct, že asi i překvapilo, z jakých končin k nám účastníci dorazili. Tato akce přesně dokumentuje to, co jsem zmiňoval výše. Pokud učitelé chtějí učit lépe, snaží se ve svém volném čase své zkušenosti sdílet a zároveň nové získat. Dle zpětné vazby od účastníků přesně takovou akcí EDU Staňkov je. Jako důkaz slouží např. fakt, že je akce zcela zdarma a lektoři vedou semináře bez nároku na jakýkoli honorář. Pokud mohu, dovolil bych si pozvat čtenáře na třetí ročník, který proběhne 9. 3. 2019.
4/ Co učitele na výuce moderních technologií zajímá nejvíc, nebo co vy si myslíte, že by je mělo zajímat nejvíc?
Ve velké míře se ještě na školách technologie používají jako náhražka papíru. Stále se ještě na školách setkávám s tím, že učitel spustí prezentaci a žáci přepisují informace do sešitu… To ale asi není to úplně správné využití možností, které nám technologie nabízí. Pak zase bývá druhý extrém, že se je učitelé snaží zapojit vždy a všude. Jsem přesvědčený, že ani toto není správná cesta. Domnívám se, že primárně by měl být stanoven cíl hodiny a teprve pak zvážit, zda je využití technologií smysluplné, nebo ne. A právě smysluplné využití technologií by je mělo zajímat nejvíce.
5/ Co myslíte, že by hlavně měly školy pro moderní technologie nezbytně dělat?
Smířit se konečně s tím, že existují… A také, že jsou pro mladé lidi přirozenou součástí jejich života. Tedy plošně nezakazovat, ale pokusit se jim ukázat i během výuky, jak lze jejich zařízení využít i jinak, než je hraní her a prohlížení sociálních sítí. I když paradoxně zrovna hraní her a sociální sítě mohou hrát při vzdělávání velkou úlohu. Velmi živě se nyní diskutuje např. co s mobily ve škole. Ale tato problematika by byla na nejeden samostatný článek.
6/ Co budete vy sám dál nejvíc podporovat?
Jak už jsem zmínil, smysluplné zapojování technologií do vzdělávání učitelů i žáků. Díky technologiím se nám otevírají možnosti, o kterých se nám ještě vcelku nedávno ani nesnilo. Podporovat budu dále také kreativní využití technologií. Aby díky nim něco nového a zajímavého vznikalo. Využití technologií jen k testování a „klikacímu“ procvičování za smysluplné nepovažuji.
7/ Jak výuka moderních technologií baví Vaše žáky? Vyrábí si např. nějaké pomůcky, třeba nějaké robůtky atd.?
To je otázka spíše na mé žáky. Když jsem začal učit informatiku v roce 2005, chodilo se do učebny s počítači víceméně za odměnu. Dnes už je nějaký druh technologie téměř v každé domácnosti, a tak je čím dál tím těžší žáky něčím zaujmout. Bohužel časová dotace předmětu informatika je, oproti jiným předmětům, stále naprosto nedostatečná. U nás ve škole je to hodina týdně od 5. do 9. třídy. To je ale v porovnání s některými jinými školami v podstatě luxus. Na některých školách to není ani zdaleka tolik. Tím chci říct, že při počtu 28 žáků na hodině a 45 minutách je stavba a programování robota, pokud máte jako já dva na škole, docela nereálné. Snažím se to pak dohánět různými kroužky a aktivitami, se kterými mně pomáhají kolegové z jiných škol.
Přesto doufám, že si každý žák něco z mých hodin do života odnese a dřív nebo později také využije.
Žádné komentáře:
Okomentovat