Kdo by neznal známou hříčku s gramatikou POJĎME JÍST DĚTI! × POJĎME JÍST, DĚTI! Stačí zapomenout čárku a rázem je z vás kanibal. Podobně, jako s onou čárkou ve větě, je to také s diakritikou. Při hodině ICT jsme se s šesťáky učili, jaké náležitosti má mít správně napsaný e-mail, jaké zdvořilostní fráze napsat na úvod a na závěr. Odeslal jsem žákům jednoduchý e-mail a čekal na jejich odpovědi.
Při pohledu na některé zívající žáky, jsem rozeslal e-mail s otázkou: "Jakpak jste se na dnešní den vyspinkali?" Během pár okamžiků se začala moje schránka plnit jejich milými a upřímnými odpověďmi. Jedna odpověď se ale zdála přece jen upřímnější než ty předešlé. Přesvědčen, že na prvním místě je vždy oslovení, mě, mírně řečeno, rozhodila odpověď jednoho z mých žáků...
Blbe??? "No to přece nemůže myslet vážně", zakřičel jsem si v duchu a jal se, po rozdýchání a obnovení srdečního rytmu, tuto záležitost řešit. Asi už dle nadpisu tušíte, že žák nemá ani tak problém s dobrým vychováním, jako spíše s tím, že psaní háčků a čárek ve slovech považuje za přežitek a podobně se snažil šetřit i přímo slovy samotnými. Z oslovení BLBE se následně vyklubala odpověď na moji otázku... Ano, tušíte správně. Žák se prostě vyspinkal BLBĚ. Musím se přiznat, že páteční odpoledne už nebývá můj učitelský mozek z nejbystřejších, a tak chvilku trvalo, než mně to celé docvaklo. Naštěstí dříve, než mě skolil infarkt, či jiná příhoda...
A proto... Pište čárky a háčky! Zachráníte tak život nejen dětem, ale možná i svým pedagogům s o něco delším vedením...
P.S. Ale kdo ví, jak to vůbec vlastně myslel :)
Žádné komentáře:
Okomentovat