Také dnešní den sliboval nejeden nevšední zážitek... Naplánována byla návštěva Bánské Štiavnice, muzeum hornictví a tvořivé dílny. Vyrazili jsme opět na osmou hodinu a cesta autobusem netrvala nijak dlouho a přijeli jsme do cílového městečka. Musím se přiznat, že tohle město mě vážně nadchlo. Nádherné město, upravené, příjemní lidé, doktoři, doktorky, prostě všichni a všechno.
Jako první byla v plánu návštěva hornického muzea. Nebyl to klasický důl na černé uhlí, nýbrž na těžbu rudy. Vyfasovali jsme přilby, svítilny a pláště a hurá pod zem!
 |
| Zdař bůh! |
 |
| A hurá ke středu ZEMĚ! |
 |
| Bacha! Jedu!!! |
 |
| A jedno foto s budoucími havíři a havířkami |
Z hornického muzea jsme přešli do centra města, kde na nás čekala tvořivá dílna. V rámci tvořivé dílny jsme si upekli chléb, rohlíky a další zajímavé tvary. Naše výrobky nejen krásně vypadaly, ale snad ještě lépe chutnaly!
 |
| Po dobré práci, po právu zavládla spokojenost ;) |
 |
| Hezké, co? |
Závěrem tohoto dne (a našeho setkání zároveň) jsme si ještě užili nemálo adrenalinu a nečekaných prožitků. Vše ale nakonec dobře dopadlo a po 22. hodině večer jsme vyrazili k domovu. Tentokrát jsme neriskovali žádné zaručené zkratky a zamířili jsme směrem k Bratislavě. Cesta k domovu příjemně ubíhala a po 7. hodině ráno jsme zastavili před naší milovanou školou.
Závěrem nutno říci, že jsme si to opravdu skvěle užili a samotného mě překvapilo, jak se nakonec nemohli naši žáci s těmi ze Slovenska rozloučit. Ale... O tom to přece je, nu né?
Žádné komentáře:
Okomentovat