pátek 30. října 2015

Žáci ZŠ Staňkov v partnerské škole na Slovensku - Den 1.

Ve dnech 18. až 22. října jsem navštívil se svými 13 žáky partnerskou školu v Horné Ždani na Slovensku. Návštěva proběhla v rámci eTwinningového projektu s názvem "Okénko k sousedům". Jelikož jsme si nakonec museli hradit veškeré náklady sami, podal jsem žádost o příspěvek z grantu Plzeňského kraje. Shodou okolností byl v té době vypsán dotační titul s názvem "Podpora mezinárodní spolupráce v oblasti mládeže a spolufinancování mezinárodních studijních programů v roce 2015", díky kterému jsme získali podporu 15 000 Kč.
O grantu nepíši proto, abych se chlubil, ale především proto, že získání dotace (žádosti, papírování, vyúčtování) je o mnoho jednodušší než získat dotaci z peněz EU. Berte to tedy především jako radu a inspiraci.
Sešli jsme se v neděli večer před budovou ZŠ Staňkov a doslova naskákali do přistaveného mikrobusu firmy Minibusy Sedlák. Tímto bych chtěl zároveň poděkovat za bezpečné dopravení dětí (a učitelů) na Slovensko a zpět. 

Den 1.

Na Slovensko jsme přijeli kolem 7. hodiny ráno. Posledních pár kilometrů jsme jeli zkratkou. Znáte to, bylo to nakonec dál, ale za to horší cesta :) Podstatné ale je, že jsme skutečně dorazili v pořádku k ZŠ SNP v Horné Ždani. Tam na nás již čekal "uvítací výbor" v podobě našich kolegů Aleny, Vlada a našich kamarádů ze Slovenska. I přesto, že se společně setkali již při jejich červnové návštěvě v naší základní škole, neproběhlo jejich první setkání úplně bez rozpaků. Že by opravdu byl rozdíl komunikace přes FACEbook oproti FACE to FACE??? 
Naše první společné foto v Horné Ždani
Po ubytování a vybalení jsme se vydali na obecní úřad, kde proběhlo oficiální přivítání. Paní učitelka Alena Píšová nám řekla mnoho zajímavých informací o obci a abychom žáky hned zaměstnali, na konci setkání je čekal první společný kvíz...
Přivítání na obecním úřadu

Spolupráce na úvodním kvízu

Společně s Alenou Píšovou a vlajkou obce
Po obědě ve školní jídelně jsme konečně žákům, kteří toho popravdě moc v mikrobusu nenaspali, dopřáli chvilku odpočinku. Nutno dodat, že nespali především kvůli jízdě po D1. Jízda po této prý dálnici zkrátka spánek neumožňovala... 

Po odpočinku jsme vyrazili do přírody. Konečně! Už z obrázků jsem věděl, že poloha základní školy je v překrásné krajině, obklopené kopci a slibující úžasná panorámata. Kolegové připravili bojovku v přírodě, kde žáci v promíchaných skupinách řešili nejrůznější úkoly. Cílem pak byl pomník starých mládenců, kde jsme si po výšlapu odpočinuli a já se konečně pokochal...
Pomník starých mládenců

Panorámata jak se patří

Společné foto u pomníku
Po večeři měli ještě někteří energii na fotbalový match (který jsme o branku vyhráli, ale psssst). 

Při stanovení večerky na 22.30, jsem poprvé v životě slyšel od puberťáků něco ve smyslu: "Cože??? Až takhle pozdě??? Dejte ji prosím dříve, my už chceme jít spát..." 

A skutečně, vážně spali!!!